Co Čech to muzikant, nebo lépe řečeno, to misionář.
Zde pro vás uvádíme historii Českých misií a počátků křesťanství v Čechách na časové ose.
822 – Křesťanský kníže v Čechách (Mojmír I.)
Mojmír I. je nám znám jako historicky první moravský vládce z dynastije Mojmírovců, který byl vládcem Velké Moravy, jíž předcházela tzv.Sámova říše. Některé prameny nám uvádějí, že roku 822 přijal Mojmír I. křesťanství. Jeho víra (věřme, že nešlo jen o politické chování) jej obrátila natolik, že podporoval misie latinských kněží vysílaných na Moravu z Pasova. A později, údajně v roce 831 byl spolu „se všemi Moravany“ pokřtěn Reginharem, který byl biskupem právě ze zmiňovaného Pasova. Jedná se tak o podporu misijní činnosti na vlastní uzemí.Zajímavé je, že je nám často prezentováno, že to byli Cyril (Konstantin) a Metoděj, kteří přicházejí “evangelizovat české a moravské pohany”, ale to se děje až v roce 863 a to na pozvání knížete Rastislava, což byl Mojmírův synovec. Celá Morava, jak to vypadá, byla již od roku 831 dávno věřící, když k nám v roce 863 Cyril a Metoděj přišli. Spíše se jedná o to, že k nám donesli křesťanství ve slovanském jazyce, které vytlačilo římskokatolicismus s jejich germánskými kněžími a latinskou mší, které lidé nerozumněli.
828 – Evangelizace v Čechách
Roku 828 je na území dnešního Slovenska, v Nitře, vybudována “první křesťanská církev” a právě někde v těchto letech dle historika Davida Brian Barretta probíhá evangelizace na území dnešních Čech.840 – Blatnohradský (Zalavárský) kostel
Pribina (Neboli, Privina, prvina… stejně i dnes slovo pro jedna, prvý, …znamená tedy provorozený, či mající první, hlavní vedoucí úlohu) po vyhnání moravským knížetem Mojmírem přišel na místo Zalavár (Blatnohrad) v oblasti Panonie (dnešního Maďarska při jezeru Balatonu) a to ne zcela náhodou, ale právě proto, že tato oblast již byla obývána Slovany. Roku 840 pak zde hned po svém příchodu vystavěl křesťanský kostel zasvěcený Sv.Hadriánu. Křesťanství již předtím na Slovensku (viz.Pribinův Nitranský kostel) či zde, bylo mezi Slovany známo. To opět ukazuje na katolické misie v té době spíše jako na snahu o získání území více než o snahu získání duší.
O tom se zmiňuje Spis o obrácení Bavorů a Korutanců; latinsky Conversio. Kniha vznikla asi v Salcburku jako obranný spis, který měl dokázat nárok salcburského arcibiskupa Adalwina na navrácení území Panonie do jeho jurisdikce poté, co byla Panonie kolem roku 870 přidělena Metodějovi. Zároveň je myšlena jako útok proti celé byzantské misijní činnosti a proti slovanské liturgii.
844 – Nejstarší křesťanská stavba v Čechách
Za nejstarší křesťanskou stavbu v Čechách je považován kostelík svatého Klimenta na Levém Hradci umístěném nad dolním tokem Vltavy poblíž Roztok. O základech rotundy, která se nachází pod podlahou barokního kostela z roku 1940 je známo, že byla založena knížetem Bořivojem, který panoval v letech 852-890, tedy pravděpodobně byla vystavena před jeho odchodem na Pražský hrad a datum výstavby se uvádí rok 844, nikoliv rok 880 či 884 jak se občas mylně uvádí, protože v té době již Bořivoj panoval na Pražském hradě. Pokud tedy kníže Bořivoj nechal vystavět křesťanský kostelík, mluvíme zde o existenci velmi aktivní křesťanské víry na území Čech dávno před rokem 844. V historických análech se velmi často mluví o “christanizaci” pohanských Čech, ale ve skutečnosti šlo většinou pravděpodobně o pouhé získání římsko-katolického (Francko-katolického) vlivu nad naším již křesťanským uzemím.845 – křest 14.českých pánů (Ludvík II. Němec)
845 – Ludvík II. Němec (804 – 876), který byl synem Ludvíka Pobožného, jenž byl vládcem tehdejší východofrancké říše, nechává v tomto roce pokřtít 14 českých knížat v Řezně (německy Regensburg). To v praxi znamená, že došlo k pokřtění tehdejší celé české vládnoucí elity a ke “christanizaci” Čech tzv.shora. Později v roce 846 dosazuje na Moravský trůn knížete Rostislava. To je ten, který pak nechává povolat nám již dobře známé věrozvěsty Konstantina a Metoděje, kteří k nám přicházejí až roku 863. Nepřinášejí tak evangelium, ale přicházejí učit.
O tom více na časové ose viz.rok 863.863 – Konstantin a Metoděj (ne)přišli evangelizovat Čechy a Moravu
Roku 862 posílá kníže Rastislav žádost do Konstantinopole a hned roku 863 přicházejí na Moravu Cyril a Metoděj. Je to však mylná představa a chybná propagace, která jásá, že Cyril a Metoděj přinesli do našich končin křesťanství. Dopis zaslaný od Rastislava Michaelovi III uvádí, že Rastislavův lid „již pohanství odmítl a dodržuje křesťanské právo“. Nejedná se tak o evangelizaci pohanů, ale spíše o školení věřících. Získali jsme tak hlaholici, která dala základ Azbuce a započalo i překládání Bible do Slovanům srozumitelného Slovanského jazyka. Tím dnes hovoří více než 315 miliónu lidí po celém světě (což znamená, že si se znalostí češtiny mezi slovansky mluvícím lidem docela vystačíme a velmi rychle a zdařile příbuzné jazyky snadno naučíme).Cyril a Metoděj se zde však dostali do konfliktu s německými církevními hodnostáři, kteří se stavili proti jejich úsilí o vytvoření specificky slovanské liturgie. Německý Římský-katolicismus, který si snaží uchovat liturgii v latině, tak pronásleduje snahy o přinesení Božího Slova lidem v jejich srozumitelném jazyce.
To lze vidět i v tom, jak Kontstantin a Metoděj zakončili své životy. Původně představují misionáře východního křesťanství a České země jsou nyní pod vlivem východu. Francko-germánskému a Italsko-Římskému katolickému papežství se ztráta vlivu nad Čechy nelíbila a převzala ji zpět opravdu politickým intrikálním způsobem. Francko-papežský vliv se nakonec projevil tím, že Konstantin podivně onemocněl a vstupuje v Římě do kláštera, kde přijímá nové jméno, Cyril. Tím se očividně vzdává své víry a příslušnosti k východnímu křesťanství a náhle přijímá římské katolictví jako své nové vyznání a tímto aktem posílá zprávu do vzpurných Čech. Uplně se chce věřit, že byl zde otráven a umírajíce, stává se loutkou propagandy Říma. Hned poté je umlčen a umírá. Metoděj, ochromen strachen z toho, když vyděl jak naložili s Konstantinem, je přinucen pokračovat v propagandě západní církve a odchází zpět do Čech nyní však jako čerstvě jmenovaný papežský arcibiskup západního křesťanství. I on tedy náhle proměnil svojí víru, původně misionář z východu, nechává pokřtít knížete Bořivoje a jeho ženu Ludmilu (kteří jsou již dávno křesťané) a tím tedy připojuje Čechy pod nadvládu Říma. Svůj úkol, poslání Říma, úspěšně dokončil a protože ho již není potřeba, záhy po křtu i Metoděj (asi opět rukou západní římské církve) umírá.
878 – Pokřesťanštění česko-moravských křesťanských “pohanů” shora
Ačkoliv mnohé čtenáře možná teď zklamu, neboť v tomto článku se vysloveně nejedná o české misie, ale naopak o snahu zastvení šíření křesťanské víry. Nicméně budiž nám i tato aktivita o nadvládu nad Kristovou svobodou povzbuzením, a snažme se v ní vidět boj o zachování pravé víry ve světle jejího útlaku z Francko-německé a Římské větve.Roku 878 přijímá český kníže Bořivoj I. i se svou manželkou Ludmilou křest shora. Křest přijímá od dřívějšího přítele Metoděje, nyní však již od římsko-katolického arcibiskupa Metoděje jakožto znak podřízení se Římu a s ním i celé Čechy. Slovanský (Byzantský) Metoděj, který přinesl společně s Konstaninem hlaholici a zasadili se o průběh bohoslužeb v Čechách a na Moravě ve slovanském, všem Slovanům srozumitelném jazyce, se nyní vrací z Říma jako konvertovaný katolík, který opustil ortodoxní víru a vše slovanské. Jeho bratr v Kristu Konstantin, který byl přejmenován na Cyrila a také přinucen konvertovat ke katolicismu v Římě umírá, Metoděj zůstavší sám je nyní vyslán Římským Babylónem jak ARCI-biskup římský majíce jediný úkol, a tím jest podrobení si Čech zpět pod nadvládu Říma. Tzv. bulou „Industriae tuae“ byla Velká Morava prohlášena za léno Svatého stolce. Je až urážející, jak dnešní, ke katolicismu táhnoucí histoici tuto událost vykládají pro Moravu jako velký zisk, čímž se ji dostalo rovnoprávného postavení s východofranskou říší. Opak je však pravdou, je to ohromná pořážka, Morava je nyní poslušným římským vazalem a ztrácí svobodu pro šíření evangelia.
Více o tom v odkazu ZDE.To je pak i vidět v dopise Papeže Jana VIII. z roku 880, kde nařizuje vedení bohoslužeb pouze v “latinském” jazyce, ačkoliv původně byli Konstantin s Metodějem vysláni do Říma, aby právě naopak obhájili používání jazyka slovanského. To je pak korunováno hned po Metodějově smrti roku 855 vyhnáním všech kněží, kteří kázali slovanským jazykem. Tímto smutným pogromem pak začínají další misie, neboť tito kněží utíkají do Čech, do Polska a na Balkán.
880 – Slovanská Bible
Na konci 9.století roku 880 je na Velké Moravě založeno první slovanské arcibiskupství v jehož čele stojí Metoděj a v této době dochází k překladu Bible do Slovanštiny, což je rozhodně další důležitý krok v misijní činnosti a jedná se o “naší první Bibli” psanou hlaholicí.905 – Kostel svatého Petra a Pavla nebo čarodějnická škola v Budči?
Jedná se o románskou rotundu svatého Petra a Pavla, která je součástí hradiště na Budči u obce Zákolany (a její části Kováry) v okrese Kladno. Jedná se o národní kulturní památku a má velký význam pro poznání nejstarší české sakrální architektury, protože její kruhová loď je nejstarší dochovanou stavbou tohoto typu na českém území.
Údajně byla vystavena v rozmezí let 895-915, nejpravděpodobněji však roku 905.
Dle legend zde na Budči studoval i jeden z Přemyslovců, syn Vratislava I., zvaný Svatý Václav (907-935), který byl původně vychováván katolickou babičkou Sv.Ludmilou.Opět se nejedná o evangelizaci Českého národa, ale o její rekatolizaci. Římský katolicismus, jak tenkrát i dnes, je ve své podstatě z velké míry o uctívání mrtvých a jejich ostatků, uctívání míst se zázraky, nebiblických vizí (např.blahořečená a později i vysvěcená spolupatronka Francie Johanka/Jana z Arku), uctívání stigmat, Mariiných plačících soch, znameních na nebi (Medžugorje, Fatima aj.). To vše zapadá do myšlenky, proč byl prohlašovaný Sv.Václav vzděláván na Budči.
Ona totiž první čarodějnická škola nebyla v Bradavicích, jak píše j.K.Rollingová o Harry Potterovi, ale již dávno předtím v Budči, kde se dle pověstí usazuje Krok již kolem roku 470 se svými dcerami Kazi, Teta a Libuše, všechny tři podle Kosmovy kroniky čarodějnice, bylinkářky, hadačky a věštkyně. Ve Starých pověstech českých Alois Jirásek píše takto: “Krok pak českou zemí vládl, ji všecku soudil a moudrosti učil. Jsa vojvodou, sídlil na Budči. Za něho byla tu škola, v níž se učili bohoslužbě, starým zpěvům i věštbám a kouzlům…”. Tato čarodějnická škola v Budči měla takový věhlas, že Lucké války pak zmiňují, že s čarodejnicemi z Budče se Lucké čarodějnice nemohli ani měřit.
Mnozí historikové, protože sami jsou neobrácení, mluví o katolicismu jako o křesťanství a podle toho vykládají dějiny. My však dobře víme, že opak je pravdou a pravá křesťanská víra je jimi nazývána kacířstvím, heretictvím, pohanstvím a čarodějnictvím. Důkazem budiž Mistr Jan Hus, pronásledování věřících viz.Moravští bratří či čarodějnické procesy ve Velkých Losinách a v Šumperku v 17. století (1678 – 1695).
966 – České misie do Polska (Pokřesťanštění Polska Čechy)
Křesťanství Velké Moravy začínalo mít větší a větší vliv na region Polska a Polské pohanské kmeny, které u v té době uctívají převážně boha Svetovid = Sve(Vše)-to-vid(í) se začívají u nás setkávat s křesťantsvím. 14.dubna 966 proběhl křest Mieszka I., prvního vládce budoucího polského státu a stal se tak podnětem k následné Christianizaci (pokřesťanštění) Polska. Hlavní vliv na Mieszkovo rozhodnutí přijmout křesťanství údajně sehrála jeho manželka Dobrawa z Čech.(obrázek ukazuje oslavu kultu Svetovida od Alfonse Muchy)
997 – České misie k Prusům (Misionář Svatý Vojtěch)
Svatý Vojtěch Pražský (Adalbert) pocházel ze slavného rodu Slavníkovců, a byl z Říma dosazen jako druhý pražský biskup. V Čechách, na Moravě a v Uhrách, v krajích, které považoval za pohanské, vehementně šířil křesťanskou (ale spíše asi mocenskou katolickou) víru a je také znám jako jeden ze zakladatelů Břevnovského kláštera. Odchodem z Čech unikl vyvraždění Slavníkovců a později roku 997 podniká misijní cestu k pohanským Prusům, kde kázal proti mnohoženství, otroctví a kácel jim posvátné duby. Během svého evangelizačního působení byl varován, že si jej nepřejí, a později byl na jednom z pohanských posvýtných míst v posvátném háji Kunterna, obětován.1732 – Misie Moravských do Karibiku
V roce 1732 byl David Nitschman (1676-1758), tesař původem z Moravy, společně s Leonardem Doberem jedním ze dvou prvních misionářů obnovené Jednoty bratrské (Herrnhut – Ochranovští), kteří podnikli spolu misijní cestu do Západní Indie. David Nitschmann a Leonard Dober byli vylosováni, protože tenkrát hledali Boží vůli losem. Byli tedy vysláni do Karibiku (West Indies – Západní Indie) na Panenské ostrovy na ostrov svatého Tomáše. Když Moravští zjistili, že z 29 misionářů jich 22 zemřelo v prvním roce služby na různé tropické choroby, okamžitě se za každého zemřelého hlásili další dva v duchu vydat se Bohu a zemřít sám sobě.
Mojmír I. je nám znám jako historicky první moravský vládce z dynastije Mojmírovců, který byl vládcem Velké Moravy, jíž předcházela tzv.Sámova říše. Některé prameny nám uvádějí, že roku 822 přijal Mojmír I. křesťanství. Jeho víra (věřme, že nešlo jen o politické chování) jej obrátila natolik, že podporoval misie latinských kněží vysílaných na Moravu z Pasova. A později, údajně v roce 831 byl spolu „se všemi Moravany“ pokřtěn Reginharem, který byl biskupem právě ze zmiňovaného Pasova. Jedná se tak o podporu misijní činnosti na vlastní uzemí.
Roku 828 je na území dnešního Slovenska, v Nitře, vybudována “první křesťanská církev” a právě někde v těchto letech dle historika 
Za nejstarší křesťanskou stavbu v Čechách je považován kostelík svatého Klimenta na Levém Hradci umístěném nad dolním tokem Vltavy poblíž Roztok. O základech rotundy, která se nachází pod podlahou barokního kostela z roku 1940 je známo, že byla založena knížetem Bořivojem, který panoval v letech 852-890, tedy pravděpodobně byla vystavena před jeho odchodem na Pražský hrad a datum výstavby se uvádí rok 844, nikoliv rok 880 či 884 jak se občas mylně uvádí, protože v té době již Bořivoj panoval na Pražském hradě. Pokud tedy kníže Bořivoj nechal vystavět křesťanský kostelík, mluvíme zde o existenci velmi aktivní křesťanské víry na území Čech dávno před rokem 844. V historických análech se velmi často mluví o “christanizaci” pohanských Čech, ale ve skutečnosti šlo většinou pravděpodobně o pouhé získání římsko-katolického (Francko-katolického) vlivu nad naším již křesťanským uzemím.
845 – Ludvík II. Němec (804 – 876), který byl synem Ludvíka Pobožného, jenž byl vládcem tehdejší východofrancké říše, nechává v tomto roce pokřtít 14 českých knížat v Řezně (německy Regensburg). To v praxi znamená, že došlo k pokřtění tehdejší celé české vládnoucí elity a ke “christanizaci” Čech tzv.shora. Později v roce 846 dosazuje na Moravský trůn knížete Rostislava. To je ten, který pak nechává povolat nám již dobře známé věrozvěsty Konstantina a Metoděje, kteří k nám přicházejí až roku 863. Nepřinášejí tak evangelium, ale přicházejí učit.
Roku 862 posílá kníže Rastislav žádost do Konstantinopole a hned roku 863 přicházejí na Moravu Cyril a Metoděj. Je to však mylná představa a chybná propagace, která jásá, že Cyril a Metoděj přinesli do našich končin křesťanství. Dopis zaslaný od Rastislava Michaelovi III uvádí, že Rastislavův lid „již pohanství odmítl a dodržuje křesťanské právo“. Nejedná se tak o evangelizaci pohanů, ale spíše o školení věřících. Získali jsme tak hlaholici, která dala základ Azbuce a započalo i překládání Bible do Slovanům srozumitelného Slovanského jazyka. Tím dnes hovoří více než 315 miliónu lidí po celém světě (což znamená, že si se znalostí češtiny mezi slovansky mluvícím lidem docela vystačíme a velmi rychle a zdařile příbuzné jazyky snadno naučíme).
Ačkoliv mnohé čtenáře možná teď zklamu, neboť v tomto článku se vysloveně nejedná o české misie, ale naopak o snahu zastvení šíření křesťanské víry. Nicméně budiž nám i tato aktivita o nadvládu nad Kristovou svobodou povzbuzením, a snažme se v ní vidět boj o zachování pravé víry ve světle jejího útlaku z Francko-německé a Římské větve.
Na konci 9.století roku 880 je na Velké Moravě založeno první slovanské arcibiskupství v jehož čele stojí Metoděj a v této době dochází k překladu Bible do Slovanštiny, což je rozhodně další důležitý krok v misijní činnosti a jedná se o “naší první Bibli” psanou hlaholicí.
Jedná se o románskou rotundu svatého Petra a Pavla, která je součástí hradiště na Budči u obce Zákolany (a její části Kováry) v okrese Kladno. Jedná se o národní kulturní památku a má velký význam pro poznání nejstarší české sakrální architektury, protože její kruhová loď je nejstarší dochovanou stavbou tohoto typu na českém území.
Křesťanství Velké Moravy začínalo mít větší a větší vliv na region Polska a Polské pohanské kmeny, které u v té době uctívají převážně boha Svetovid = Sve(Vše)-to-vid(í) se začívají u nás setkávat s křesťantsvím. 14.dubna 966 proběhl křest Mieszka I., prvního vládce budoucího polského státu a stal se tak podnětem k následné Christianizaci (pokřesťanštění) Polska. Hlavní vliv na Mieszkovo rozhodnutí přijmout křesťanství údajně sehrála jeho manželka Dobrawa z Čech.
Svatý Vojtěch Pražský (Adalbert) pocházel ze slavného rodu Slavníkovců, a byl z Říma dosazen jako druhý pražský biskup. V Čechách, na Moravě a v Uhrách, v krajích, které považoval za pohanské, vehementně šířil křesťanskou (ale spíše asi mocenskou katolickou) víru a je také znám jako jeden ze zakladatelů Břevnovského kláštera. Odchodem z Čech unikl vyvraždění Slavníkovců a později roku 997 podniká misijní cestu k pohanským Prusům, kde kázal proti mnohoženství, otroctví a kácel jim posvátné duby. Během svého evangelizačního působení byl varován, že si jej nepřejí, a později byl na jednom z pohanských posvýtných míst v posvátném háji Kunterna, obětován.
V roce 1732 byl David Nitschman (1676-1758), tesař původem z Moravy, společně s Leonardem Doberem jedním ze dvou prvních misionářů obnovené Jednoty bratrské (Herrnhut – Ochranovští), kteří podnikli spolu misijní cestu do Západní Indie. David Nitschmann a Leonard Dober byli vylosováni, protože tenkrát hledali Boží vůli losem. Byli tedy vysláni do Karibiku (West Indies – Západní Indie) na Panenské ostrovy na ostrov svatého Tomáše. Když Moravští zjistili, že z 29 misionářů jich 22 zemřelo v prvním roce služby na různé tropické choroby, okamžitě se za každého zemřelého hlásili další dva v duchu vydat se Bohu a zemřít sám sobě.Odkaz na všechny články z časové osy můžete nalézt ZDE.
Administrace webu