Přišlo to náhle. Odnikud. Zprávy o Covidu se šířili ze všech stran a skutečně nikdo nevěděl, jak to s tím bude. Problém je, že to ani teď, zhruba po roce, nikdo stále neví. Nechci zde rozdělit publikum na dva tábory na pro a proti vakcinaci. Na ty kdo chtějí nosit roušky a na ty, kdo nechtějí. Předmětem této úvahy je něco jiného.
Vlády nařídily mnohá opatření, ale tím hlavním je, jak se to dotklo nás, křesťanů, a naší svobody v uctívání Boha. Pro všechny je to nové, nelehké, pro některé pak těžké. Jak se k těmto omezením stavíme a jak Covid-19 otřásl naší vírou? Je naše víra ve výhni omezeních posílena, nebo ji ztrácíme? A jak nám jde uctívání Boha pod bičem faraóna, či za zvuku píšťal Nebukadnesara?
Na to králi řekli: „Daniel z judských přesídlenců, králi, na tebe a zákaz, který jsi podepsal, nedbá. Třikrát za den se modlí svou modlitbu.“ (Daniel 6:14)
Hospodin řekl Mojžíšovi: „Předstup před faraóna a promluv k němu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi sloužil! (Exodus 9:1)
Dříve, velmi dávno dříve, to byl Římský-katolicismus a násilná pobělohorská rekatolizace, která zabraňovala svobodnému uctívání a šíření víry, tj.misiím. Později pak to byl komunismus a dnes je to v mnoha zemích Islám. Jinde dokonce závistiví bratři křesťané, kteří jsou z jiné denominace. Celosvětově pak, pod záminkou zdraví, kvůli Covid situaci, jsou to vlády.
Daniel si svojí svobodu uctívat Boha vzít nenechal. Mojžíš také vyvedl lid na poušť, aby mohli uctívat, i proti vůli faraóna. A jak je to s námi a kolik svobody už vzali nám, a kolik si ještě necháme vzít? Tzv.díky Bohu za internet, kde se můžeme scházet na ZOOM setkáních, na Instagramu, FB a Youtube Live apod., ale tohle by mělo být jen dočasné.
Naštěstí pro nás zde v Bělehradě, jakožto registrovanou církev tato omezení neplatí. Při zachovávání určitých hygienických pravidel a principů můžeme fungovat dále. Kavárny, restaurace, obchodní centra, kluziště, kina, vše zde máme otevřené. Horší je to s věřícími, jejichž země se rozhodly pro “tvrdý lockdown”. Čechy zrovna patří mezi ně. Ono, když to trvá jen chvilku, tak ten ZOOM je takovým zpestřením a oživením. Některé církve, které doposud nebyli na NETu koupily kameru a začali šířit víru po síti. To je ta světlá stránka, ale v principu jdou tato nařízení proti církvi a proti svobodě shromažďování. Proti jednomu z pilířů základních svobod a Ústavy ČR, ale především proti božímu hlasu.
Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův. (Židům 10:25)
Ano, církev v řečtině je EK-KLESIA, což znamená svolání (shromáždění) věřících a kniha Židům nás nabádá, abychom právě “nezanedbávali společná shromáždění”. Tito židé byli kvůli svému shromažďování pronásledováni urážkami, útiskem, vězením a dokonce i konfiskací majetku.
Někteří tím, že byli před očima všech uráženi a utiskováni, jiní tím, že stáli při postižených.
Vždyť jste trpěli spolu s uvězněnými a s radostí jste snesli i to, že jste byli př
ipraveni o majetek, neboť víte, že máte bohatství lepší a trvalé.
Neztrácejte proto odvahu, neboť bude bohatě odměněna. (Židům 11:33-35)
My nebudeme tancovat tak, jak nám Nebukadnesar hraje. Ano, kvůli ostatním a kvůli lásce boží půjdeme radostně extra míli a budeme nosit roušky a držet si distanc, ale na druhou stranu se nesmíme nechat ukolébat babylónskou hudbou k uctívání zlaté sochy. Daniel se nezalekl a jeho víra rostla a skončil kvůli tomu v jámě lvové. A kde jednou skočíme my?
Víra, je naše důvěra v Boha. Jak moc mu věříme. Jak moc se opíráme o Jeho Slovo. Pod tlakem a útiskem by správně naše víra měla doznat posílení, přetavení, čistší než zlato.
Daniel měl v jámě lvové přítomnost andělů, kteří jej chránili. V ohnivé peci pak samotnou přítomnost boží, osobně Boha-Syna. Já věřím, že i my můžeme zakoušet v těchto nelehkých časech přítomost boží. Ezechiel měl vize boží svatosti u řeky Kebaru. A víte co je to za místo? Když byl mezi přesídlenci u průplavu Kebaru, otevřela se mu nebesa a měl různá vidění od Boha. Bylo to v Mezopotámii, v Byblónském zajetí.
Třicátého roku ve čtvrtém měsíci, pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi přesídlenci u průplavu Kebaru, otevřela se nebesa a měl jsem různá vidění od Boha. (Ezechiel 1:1)
Bůh mluví v těžkých časech, musíme mu jen umět naslouchat. Ovce znají Jeho hlas, a cizáka poslouchat nebudou. Modleme se, bratří a sestry, aby nás Bůh v těchto dobách vodil a abychom to, co někteří “zamýšleli ke zlému, Bůh obrátil k dobrému“, a abychom jednou viděli, že “tím, co se stalo, jak dnes vidíme , zachoval naživu četný lid.”
Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme , zachoval naživu četný lid. (1.Mojžíšova 50:20)
Šíření víry však vždy a všude pokračovalo, nehledě na pogrom a pronásledování. Kristus byl zvěstován v komunistických lágrech. Kristus je hlásán v Číně. V Iránu se potajmu rozdávají Bible. Slovo boží, ani přes zákazy a vězení, spoutat nelze.
Uvažuj o tom, co říkám. Pán ti dá, abys všechno pochopil.
Pamatuj na Ježíše Krista vzkříšeného z mrtvých, původem z rodu Davidova; to je moje evangelium.
Pro ně snáším utrpení a dokonce pouta jako zločinec. Ale Boží slovo není spoutáno. (2.Timoteovi 2:7-9)
Tomáš a Eva spolu se svými dvěmi dětmi jsou již od roku 2017 misionáři na Balkáně, v Bělehradě – Srbsku. Jsou součástí nedenominační církve GGWO.rs a jejich povoláním je v zemích bývalé Jugoslávie evangelizovat a založit nový sbor, který bude dalším misijním a tréninkových centrem.
Email: info@ggwo.rs | Web: www.ggwo.rs | Země: Srbsko