Jedná se o románskou rotundu svatého Petra a Pavla, která je součástí hradiště na Budči u obce Zákolany (a její části Kováry) v okrese Kladno. Jedná se o národní kulturní památku a má velký význam pro poznání nejstarší české sakrální architektury, protože její kruhová loď je nejstarší dochovanou stavbou tohoto typu na českém území.
Údajně byla vystavena v rozmezí let 895-915, nejpravděpodobněji však roku 905.
Dle legend zde na Budči studoval i jeden z Přemyslovců, syn Vratislava I., zvaný Svatý Václav (907-935), který byl původně vychováván katolickou babičkou Sv.Ludmilou.

Opět se nejedná o evangelizaci Českého národa, ale o její rekatolizaci. Římský katolicismus, jak tenkrát i dnes, je ve své podstatě z velké míry o uctívání mrtvých a jejich ostatků, uctívání míst se zázraky, nebiblických vizí (např.blahořečená a později i vysvěcená spolupatronka Francie Johanka/Jana z Arku), uctívání stigmat, Mariiných plačících soch, znameních na nebi (Medžugorje, Fatima aj.). To vše zapadá do myšlenky, proč byl prohlašovaný Sv.Václav vzděláván na Budči.

Ona totiž první čarodějnická škola nebyla v Bradavicích, jak píše j.K.Rollingová o Harry Potterovi, ale již dávno předtím v Budči, kde se dle pověstí usazuje Krok již kolem roku 470 se svými dcerami Kazi, Teta a Libuše, všechny tři podle Kosmovy kroniky čarodějnice, bylinkářky, hadačky a věštkyně. Ve Starých pověstech českých Alois Jirásek píše takto: “Krok pak českou zemí vládl, ji všecku soudil a moudrosti učil. Jsa vojvodou, sídlil na Budči. Za něho byla tu škola, v níž se učili bohoslužbě, starým zpěvům i věštbám a kouzlům…”. Tato čarodějnická škola v Budči měla takový věhlas, že Lucké války pak zmiňují, že s čarodejnicemi z Budče se Lucké čarodějnice nemohli ani měřit.

Mnozí historikové, protože sami jsou neobrácení, mluví o katolicismu jako o křesťanství a podle toho vykládají dějiny. My však dobře víme, že opak je pravdou a pravá křesťanská víra je jimi nazývána kacířstvím, heretictvím, pohanstvím a čarodějnictvím. Důkazem budiž Mistr Jan Hus, pronásledování věřících viz.Moravští bratří či čarodějnické procesy ve Velkých Losinách a v Šumperku v 17. století (1678 – 1695).